Plav
Plav
179 km
10 dnů
10015 m
Chceš zažít první pořádný vícedenní přechod hor? Vem to po trase Peaks of the Balkans (PoB), která tě provede třemi zeměmi Balkánu plnými divoké přírody, ostrých štítů hor a pohostinných místních.
Trek se dá rozdělit do deseti etap (já šla rychleji), kdy každou noc můžeš mít střechu nad hlavou a tudíž lze vyrazit nalehko. Perfektní start pro tvoje velké dobrodružství v pozici nováčka! Projdi si PoB se mnou na papíře:
1.–3. den
Etapa: z Plav do Çerem
Délka: 72 km
Stoupání: 4 260 m
Klesání: 4 060 m
Dle mého je to nejkrásnější část treku, ale díky tomu také hojně navštěvovaná jednodenními výletníky. Cesta z Plavu se line prvně mezi baráčky, kdy za sebou zanecháváte Plavsko jezero, a postupně začnete vcházet do lesa. Ten skončí až po prudkém výšvihu na Maja e Borit, kde se odhalí celý hřeben, ale i špičky hor, které budete objevovat třetí den. Ve Vusanje se doporučuji občerstvit v restauraci Grlja a už jen cuknout na noc do Ropojanske doliny, míst na stan je tam vícero. Hned na začátku druhého dne trasa vede okolo Ropojansko jezero, které je však v letních měsících vyschlé. Obecně nepočítejte, že v průběhu dne narazíte na vodu. Je to však asi nejpodobnější místo Yosemite Valley, které jsem v životě viděla. Jakmile překonáte sedlo Qafa e Pejës začnete prudce klesat. Naštěstí se pak můžete posilnit buďto v Bar Caffe Taxi Kroni (ano to je celý název) a nebo níže na rozcestí kousek od Thethi (je tam obchod, dá se tam sejít a dokoupit zásoby). Následně už jen poslední prudší výšvih k místu na spaní na takové malé planině. Třetí den se lze po pár kilometrech stoupání opět občerstvit a to v Zef Rrgalla. Pokračujete přes sedlo Valbonë až dolů do stejnojmenné vesnice. Tam si doporučuji dát něco k snědku a dočerpat energii před prudkým stoupáním do oněch odhalených špičatých vrcholů, které jste viděli první den putování (dá se jít i alternativně druhou trasou dál směrem na Dragobi, viz mapy.cz (v QR). Mimochodem oficiální alternativní trasa nyní vede po levém břehu řeky, ne po pravém, kde jezdí auta, jak je vykresleno v mapách). Náročný den pak zakončíte ve vesnici Çerem, kde doporučuji úžasné ubytování VITA Guesthouse.
4.–5. den
Etapa: z Çerem do Hotel Gryka
Délka: 42 km
Stoupání: 2 400 m
Klesání: 2 660 m
Zprvu chůze do kopce, pak po šotolině, ale odměnou je nádherná pěšina borovicovými lesy. Na naprosto úchvatném místě s výhledem se zas a znova můžete občerstvit u místních – kousek od sedla Aljuci Pass. Následná trasa až do Dobërdolu je neméně krásná. Zkrátka chůze po pěšině lesem nahoru a dolů s ještě jednou možností dát si něco dobrého, dokonce i k snědku (Guesthouse Balçina). V Dobërdolu pak končí den většina výletníků. V roce 2024 tam byl ale velký problém se střevními potížemi po návštěvě této vesnice, takže jsem skrz ní jen „proběhla“. To je ostatně téměř každý rok někde na trase, tak je dobré dbát na hygienu, hlídat si zdroje vody, případně nejíst u místních (ale na to já nedbám, vaří skvěle a ochutnat místní kuchyni k cestování patří). Za vesnicí je to dřina do prudkého kopce, člověk se navíc může trochu potrápit – sejít z trasy PoB a jít kousek vedle po Via Dinarica na trojmezí Černé Hory, Albánie a Kosova! Stojí to za to! Spaní jsem zvolila v sedle Cáfa Bogićes. Druhý den je pohodový, krásná krajina, v červenci rozkvetlé louky, chodníček. Doporučuji hlídat si trasu v mapě, protože se dá snadno sejít z cesty. Dlouhé a postupné klesání do Roshkodol střídá lehký výšvih do vesnice Milishevc, kde je vícero ubytování i možností jídla. Já zvolila občerstvení v Chalet Rrusta a bylo to boží. Škrábat se však s plným břichem do krpálu, který mě čekal, už trochu méně. Prosvištěla jsem okolo jezírka Liqeni i Lumbardhit a pak už to bylo jen neúprosné klesání až do cíle dne – na hotel Gryka.
6.–8. den
Etapa: z Hotel Gryka do Plav
Délka: 65 km
Stoupání: 3 355 m
Klesání: 3 310 m
Ráda bych vám popsala šestý den putování, ale byl takový déšť, že se z cesty staly peřeje a já ani nevyšla. Rozhodla jsem se tedy pak další den dostopovat k vesnici Gjuvkaj a navázat na trasu. Co ale povídali mí noví kamarádi, které
jsem občas potkala na trase a tentokrát jsme na sebe narazili na společné úžasné snídani v hotelu Guri i Kuq, tak to za moc nestálo a byla to prý nejméně zajímavá část z celého PoB. No, kdo ví. Já vím jistě to, že navazující pasáž byla zase nádherná, ať už jezírko Leqinat, tak i občerstvení v malé chaloupce, kde jsem pochopila, že by snad šlo i přespat – Debani i Malesorit. Mají dokonce Instagram @debani.i.malesorit. Za chajdou začíná stoupání do Jelenka Pass, ze kterého se vám opět a zase otevřou krásné výhledy. Celá tato část vede po hřebínku až na rozcestí Zavoje. Pak už očekávejte jen klesání k noclehu ve vesnici Babino Polje. Já rozhodně mohu doporučit Huran Camp, s majitelem jsme dali (ne)jedno pivo a protože jsem asi vypadala hladově, tak i hromadu zeleniny a sýrů s pečivem. Poslední den stojí za to a perfektně uzavírá putování po PoB. Po pár set metrech člověk vstoupí do placené části NP Prokletije, ve které se mimochodem člověk na trailu pohybuje po většinu času, takže s úctou k přírodě prosím! Pozvolné stoupání, kafíčko v Samel’s Cottage, kde se dá i ubytovat. A pak už jen stále přijatelné stoupání k Hridsko Jezero, kde bylo k mému překvapení opravdu velké množství turistů, kteří si dávali koupel. Kousek nad jezerem na rozcestí je přístřešek a pak je ještě jeden kousek dál ve směru na Plav u následujícího rozcestí – to jen mé tipy k příjemnému spánku. Hřeben bohužel pomalu končí a začíná snad nikdy nekončící klesání až do cíle. Člověk šlape pěšinou lesem, občas potká pastvinu s kravami, ale třeba i pidi občerstvení u místních v jakési zahrádkářské kolonii. Prostě Balkán se vším všudy!
Moje tipy, k tomuto trailu:
