„Čtyřiadvacetiletá rodačka z Havířova Nicolette Havlová za pár dní vyráží na velké pěší dobrodružství, ve kterém nechybí drobný otisk legendárních českých cestovatelů Zikmunda a Hanzelky. Velmi náročný přechod přes poušť Atacama v Chile pokračuje přes pětitisícové Andy do Argentiny přes Paraguay až do džunglovité Brazílie a čítá celkem zhruba 3500 kilometrů. Ve zkratce: Od Pacifiku k Atlantiku.“
Takhle nějak se to dá pojmout novinářskou hantýrkou, ale pojďme to vzít za opačný konec…
Když jsem v září 2021 dorazila po dvoutisících kilometrech do vysněného cíle mé první opravdu daleké pěší poutě – k chrámů Hagia Sophia v Istanbulu, tak jsem si vzpomněla na slova J. Kerouaca: “Nic za mnou, všechno přede mnou – tak to na cestách bývá.” A ačkoliv jsem byla v cíli cesty, věděla jsem, že tohle je naopak začátek. Začátek cesty životní!
Ještě tentýž měsíc jsem tedy přemýšlela, jakou další komunitu ve světě znám (jelikož rumunský Banát mě po cestě do Istanbulu učaroval) a kterou by šlo navštívit pěškobusem. “BINGO! Argentina to jest! A jelikož se nachází tak nějak uprostřed Jižní Ameriky, prostě to vezmu od oceánu k oceánu. Přece 3 500 km? Cajk! Andy? Cajk! Nekonečná rovina jihoamerické pampy? Cajk! Komáři u největšího systému vodopády na světě – Iguazú? Cajk!” A nebo ne?
Pár věcí muselo uzrát, já nabýt mnoho zkušeností, dopsat knihu, povyprávět vám na přednáškách o mé předchozí výpravě, našetřit kačky a teď jsem po několika měsících tady! Už jen deset dní do odletu a cca dvacet do prvního kroku na pouti. Zase na začátku dobrodružství, které si dokážu představit tuším tak z 1 % a zbylých 99 % budu zase v úžasu (nejenom v tom pozitivním slova smyslu).
Sama a jen s batohem na zádech budu kráčet čtyři až šest měsíců od Pacifiku k Atlantiku. V Chile mě čeká přechod pouště Atacama a také pohoří And s nadmořskými výškami okolo pěti tisíc metrů nad mořem. V Paraguayi se pak těším na vodopády Monday a v Brazílii na světoznámé vodopády Iguazú. Klíčovým bodem mé trasy však bude česká komunita v městečku Presidencia Roque Sáenz Peña v Argentině, kde jsou bohaté české zvyky a tradice stále udržovány. Členové české komunity se scházejí ke společnému vaření českých pokrmů, vyšívání, oslavování významných svátků či promítání československé kinematografie. Mají mimo jiné i taneční soubor Moravanka a dokonce v oblasti trvale působí učitelé češtiny z Česka.
Svou návštěvou chci rozšířit nejen povědomí o těchto našich vzdálených krajanech, ale také poukázat na důležitost společných kořenů, a to právě i skrze snahu o získání finančních prostředků na renovaci jediného československého muzea v Latinské Americe – ve spolupráci s místním spolkem Unión Checoeslovaca.
Více podorbností o sbírce zde: www.donio.cz/pomozme-zachovat-dejiny-krajanu-v-argentine
Ojedinělost místa a českou sounáležitost vnímali také legendární cestovatelé Zikmund a Hanzelka, kteří roku 1948 při své cestě Jižní Amerikou pobývali v Presidencia Roque Sáenz Peña po dobu třech měsíců a psali zde svou knihu. Aktuálně se v prostorech, kde složili hlavu během své návštěvy, vyučuje český jazyk, a to i díky podpoře České republiky, která na krajany nezapomíná.
Tímto přechodem si chci navíc splnit jeden ze svých životních snů – ujít sama alespoň tisíc kilometrů na každém obydleném kontinentu. K tomuto cíli jsem se přiblížila již díky své předchozí pouti, kdy jsem překonala pěšky více než 2 000 km z Havířova do Istanbulu na podporu rumunského Banátu, pro který byla spolu s Člověkem v Tísni vytvořena také sbírka. Pro krajany se nakonec vybralo necelých 170 tisíc korun právě díky vám. Podpořme nyní společně další českou komunitu ve světě!
Na to, abych mohla naše krajany potkat, budu ale muset nejdříve ujít pořádný kus cesty. Na svou výpravu se však připravuji už více než rok, intenzivně pak poslední čtyři měsíce, a věřím, že jsem připravena případné problémy řešit. Pro jistotu jsem však prošla zdravotnickým kurz ZDRSEM – Horal, který učí lidi nejen první pomoci ve ztížených podmínkách divočiny, a získala certifikaci Národní horský průvodce. Zkušebně jsem si také vylezla na gruzínskou pětitisícovku Kazbek, abych si okusila vliv nadmořské výšky na své tělo. V neposlední řadě jsem pak absolvovala i kurz sebeobrany, nicméně doufám, že této nově nabyté schopnosti nebudu muset na cestě nikterak využít.
Nedílnou součástí příprav pak bylo i vypimpení mého vybavení. Je třeba mít na paměti, že můj nadcházející trail má velmi specifické podmínky a tudíž základní váha (hrozně ultra mega těžkých 8,5 kg) je vyšší, než je běžné pro ultralight nadšence. Mám třeba dva druhy filtrů na vodu, vložku do spacáku pro zvýšení tepelného komfortu, vícero vaků na vodu, velmi objemnou lékárničku, satelitní komunikátor, dva mobilní telefony, téměr kilového drona (včetně příslušenství) na dokumentaci atd.
Ale přejděme k věci. Tento:
je určen na dobu cca 4-6 měsíců v ročním období léto/podzim v Jižní Americe (předpokládané nejnižsí noční teploty lehce pod nulou, nejvyšší denní okolo 40 stupňů). Do základní váhy se nepočítá oblečení, které má člověk na sobě – v mém případě triko s krátkým rukávem, kraťasy, kalhotky, podprsenka, ponožky, sluneční brýle, multifunkční šátek, kšiltovka, opasek, dále pak boty a trekové hole. Součástí gear listu, tudíž ani základní váhy, nejsou proměnilové položky jako je voda, potraviny a palivo na vaření.
Na závěr je pak nutno říci, že za zády mám ty nejlepší partnery, se kterými to jde všechno lépe! A to v podobě ověřené síly specializované prodejny Nalehko (10% slevový kód: nicolettenalehko). Dále pak Adventure Food (15% slevový kód: nicolette15), kteří mi dodávají to nejlepší a nutričně vyvážené dehydrované jídlo, kdy oceňuji, že myslí i na nás nemasožravce. A poslední neméně důležitým členem mého support týmu na cestě je pojišťovna AXA (55% slevový kód: nicolette55), která mi pomáhá zachovávat klid v duši skrze poskytunté cestovní pojištění s připojištěním rizikových sportů.
